Jaroslav Hnilička
V r. 1992 jsem začal pracovat na lodi v BRD. Kompletní odvody jsem platil v BRD.
V r. 2008 jsem odešel pracovat na Holandskou loď, také zde jsem platil veškeré daně, až mě v r. 2016 postihla nepochopitelná socialistická smlouva mezi NL a ČSSR, která mě vyšla asi na 450 000 Kč.
V r. 2017 jsem přešel pod Českou agenturu, abych z minimálního platu v NL neplatil daně dvakrát a posléze jsem si nechal z NL vrátit za rok 2013 až 2017 daně z příjmu, které dělaly asi 130 000 Kč.
V dubnu 2018 mě postihla srdeční příhoda. Byl jsem v pracovní neschopnosti a od 17.10.2018 jsem plně invalidní (III. stupeň), dodnes mi není vyplácen invalidní důchod a to ani záloha. Čekám, až se domluví BRD, NL a náš stát a začnou platit to, na co mám nárok.
Nyní pobírám hmotnou nouzi s příspěvkem na bydlení. Hanba by mě fackovala… Od prosince mám od státu 6800 Kč… Nemít rodinu, tak jsem v exekuci, inkaso mám totiž 6300 Kč, takže po 26 letech práce v zahraničí nic nenašetřeno, jen dluhy a ze 70% poškozené srdce.
Teď mi řekněte, komu za to vděčím? A jestli paní Schillerová argumentuje tím, že je to pro stát výhodné, tak takovou nehoráznost snad ani nemůže myslet vážně. Diskriminace dvou povolání je výhodná? Zrovna jsem dostal dopis z NL, že mi důchod začnou platit v r. 2020. To jen abyste byli v obraze. Myslím, že jsou i jiné příběhy (horší), ty vás ale asi nezajímají, protože litera smlouvy byla splněna a ani vám nepopřeji hezký den, protože se jak říkáte staráte o obyčejné lidi, ale vidět to není.